Reflexní zónová terapie na nohou
u pacientů s Periarthriris humeroskapularis (PHS)
Sigrid Klotzbach
Úvod
Reflexní zónová terapie na nohou (RTN) se vyvinula z tradičních léčebných vědomostí různých kultur do diferencované metody ošetření prováděné školenými terapeuty z řad zdravotnických profesionálů. Kolem roku 1900 pozoroval americký lékař W. Fitzgerald pozitivní výsledky léčby pomocí reflexních zón u různých indiánských kmenů v Americe. Na základě jejich zkušeností a také díky svým lékařským výzkumům rozdělelil tělo do 10 podelných zón. Díky tomuto jednoduchému modelu ošetření mohl empiricky dokázat terapeuticky využitelné souvislosti mezi celým tělem a lidskýma nohama.
Hanne Marquardt, která se zabývá metodou RTN již od roku 1958, připojila k Fitzgeraldovu schématu deseti podélných zón ještě tři zóny příčné. Toto rastrové schéma nám ještě dnes slouží coby pracovní model.
Fitzgeraldův rastr
Základ ošetření
Celý člověk je zrcadlově vyobrazen v obou nohou, ve smyslu mikroprojekce (somatotopie) celku do částí těla. Existují vzájemné funkční souvislosti mezi zónami na nohou a vnitřními orgány a klouby. Tyto tzv. reflexní zóny na noze jsou při poruchách nebo dysfunkcích odpovídajícího orgánu nebo části těla patrné díky bolestivosti, vegetativním reakcím nebo hmatatelným změnám ve tkáni. Díky exaktní dynamické práci v reflexní zóně působíme ve tkáni tonizačně. Prodlévací hmaty mohou v reflexní zóně působit sedativním účinkem, který využíváme především v akutních, bolestivých nebo zánětlivých stavech. Na základě nálezu na nohou pacienta, získáme kompletní funkční obraz všech zatížení člověka. Nejenom aktuální symptomatiku, nýbrž i všechna zatížení v pozadí.
Soubor symptomů u periarthritis humeroscapularis
U pacientů s PHS jsme konfrontováni s akutními nebo chronickými formami průběhu. Proto se RTN osvědčila jako samostatná léčba nebo se doporučuje v kombinaci s fyzioterapií. Pod pojmem PHS jsou zahrnuty veškeré bolestivé stavy v ramenním kloubu různých příčin. Humeroskapulární kloub je nejmobilnější, ale díky anatomickým skutečnostem také nejnestabilnější kloub těla. Vedení pohybu a stabilizaci přebírá silná manžeta svalů a šlach (rotátorová manžeta). Zvláštností je průběh dlouhé šlachy m. biceps brachii nitrem kloubu a její další pokračování do sulcus intertubercularis. I když jsou k průběhu sulcu přiložena ochranná šlachovitá vlákna, přesto je šlacha bicepsu vystavena velké zátěži a brzy degeneruje. Také šlacha m. supraspinatu, která probíhá subacromiálním prostorem, často podléhá mechanickému zatížení. Proto jsou tyto šlachy často roztřepeny nebo natrženy. Tyto degenerativní léze s možnými vápenatými usazeninami mohou zůstat dlouho v klidu, avšak mnohé endogenní nebo exogenní faktory jsou schopné vyvolat akutní resp. chronické záněty.
Kromě toho může být postižena i
Léčba pomocí RTN
Na následujícím příkladu je znázorněno terapeutické využití RTN u pacienta s akutní bolestí v ramenním kloubu.
Pro základní pochopení bych ráda vysvětlila dva pojmy:
Zóna symptomu: zóna na noze, odpovídající tělesné symptomatice. Celou plochu zóny symptomu ošetřím sedativním prolongovaným (prodlévacím) hmatem.
Zóny pozadí: všechny zóny na noze, které budou kromě zóny symptomu v rámci nálezu zatížené. Tyto zóny ošetřím lehce tonizačně.
Akutní ošetření může být opakováno 2–3krát, pokud možno v každodenní návaznosti. Po odeznění akutního stavu by měl být stanoven nález (v rámci vstupního vyšetření); to nám umožní zjistit zatížení v pozadí symptomu.
Série zahrnuje 10-15 ošetření která mohou být prováděna 2-3krát týdně.
Příklad z praxe
53letá pacientka s akutní bolestí pravého ramene (při abdukci, vnitřní rotaci, zevní rotaci, dále uvedeno pouze jako ABD, VR, ZR).V rámci anamnézy pacientka uvedla: chronické obtíže žlučníku, občasné akutní blokády krční a bederní páteře (dále Cp, Lp), bolest levého ramene stejného charakteru (po mobilizaci 1., 3. žebra – úleva) před půl rokem; neuvedla žádná jiná vážná onemocnění.
Pro velkou bolestivost v oblasti ramenního kloubu nebylo možno provést mobilizaci žeber. Bylo provedeno akutní ošetření RTN.
Zóně symptomu odpovídá zóna ramenního kloubu vpravo, Cp oboustranně; oblasti symptomu odpovídá zóna lopatky vpravo.
Výše uvedené zóny byly ošetřeny sedativním prolongovaným hmatem. Kromě toho byly sedativním prolongovaným hmatem ošetřeny i zóny brachiálního plexu a n. accessoriu. Ošetření bylo provázeno množstvím vyrovnávacích hmatů k celkové stabilizaci pacientky. Ihned po ošetření pacientka zaznamenala úlevu od bolesti, zvýšení hybnosti do VR, pocit tepla, vyzařující do pravého ramene. Po bezbolestném spánku se druhý den bolesti vrátily, ale v menší intenzitě.
Během následující terapie bylo opět provedeno výše uvedené akutní ošetření. Pacientka opět cítila úlevu od bolesti, teplo proudící až do ruky, zaznamenala výrazné zvětšení hybnosti v ramenním kloubu do ABD i ZR. Akutní obtíže ustoupily. V následné terapii bylo provedeno vstupní vyšetření a na základě nálezu pokračovala další RTN, později kombinovaná s rehabilitací (dále Rhb.): Rehabilitační cvičení, masáže, zábaly, byla úspěšně provedena mobilizace Thp a žeber dle Mojžíšové. Terapie byla ukončena při plném rozsahu pohybu ramenního kloubu vpravo a bezbolestném stavu pacientky.
Příklad pooperačního ošetření
38letá pacientka; stav po plastice akromia dle Meera vlevo (24/9/03). V anamnéze pacientka uvedla plastickou operaci kolenních vazů a menisku vlevo (7/93), plastickou operaci ušních bubínků (97) a žádná jiná vážná onemocnění.
Objektivně měla omezenou hybnost v ramenním kloubu vlevo všemi směry (ABD pouze 90°), subjektivně trpěla velkými bolestmi a na noc užívala analgetika.
Rhb. byla zahájena 14/10/03 (měkké techniky, LTV pasivní a s dopomocí). Pro velké bolesti a obavy pacientky z další rhb. bylo přistoupeno k RTN.
Již po provedení vstupního vyšetření RTN pacientka zaznamenala výrazné snížení bolesti v oblasti ramenního kloubu, uvolnění napětí kolem lopatky a páteře. Vysadila analgetika.
Bylo provedeno 6 ošetření RTN v časovém úseku 14 dnů. Postupně byly ošetřeny níže uvedené zóny.
Zóny symptomu: zóna ramenního kloubu a paže vlevo (na obrázku znázorněno černě).
Zóny pozadí: baze lební; zóny páteře, šíjového a trapézového svalstva a hrudníku oboustranně; Zóna lopatky vlevo; sternokostální skloubení vpravo; zóna symfýzy vlevo; zóna n. genitofemoralis vlevo (na obrázku znázorněno šrafovaně).
Kromě toho byly ošetřeny i zóny pánevních vazů a prováděny vyrovnávací hmaty. Průběh terapie provázely reakce pacientky: častější močení, iritace kůže v obličeji a zejména postupné zvětšení rozsahu pohybu v ramenním kloubu a odeznívání bolesti.
Shrnutí:
- pacientka dosáhla plného rozsahu aktivního pohybu v ramenním kloubu a úplné odeznění bolesti
- vysadila analgetika
- cítila se vyrovnaněji
- místo plánovaných 6 měsíců pracovní neschopnosti nastoupila do práce již po 2 měsících
- citlivost reflexních zón (RZ) na nohou, zjištěná na počátku terapie RTN výrazně ustoupila
Do terapie mohou být doplňkově zahrnuty i následující úvahy:
- Všechny staticko-muskulární souvislosti mohou být ošetřeny tonizačně (k zóně symptomu patří ještě Cp, Thp, proto eventuelně sedativní prolongovaný hmat)
- Ošetření zón pánevních vazů, možné ovlivnění statiky
- Pravé rameno – žlučník, / přezkoušet souvislost s játry a lehce tonizovat
- Levé rameno –srdce/ přezkoušet souvislost se žaludkem a lehce tonizovat
- Ve smyslu konsensuální terapie může být ošetřena zóna kyčelního kloubu
- Vyšetřit souvislosti s meridiány a zahrnout do ošetření
- Často ošetřovat zónu solárního plexu (tlumení bolesti)
- Vyšetřit zóny jizev a zubů jako možný rušivý zdroj
- Při silných bolestech přináší úlevu ošetření lymfatického systému
- Pacienti by měli obdržet individuálně sestavený terapeutický program, obsahující posilovací, protahovací a mobilizační cviky. U mnoha pacientů s problémy v oblasti ramenního kloubu hraje velkou roli vadné držení těla, chybné napětí těla jako i chronické přetěžování ramenního kloubu. Proto by bylo smysluplné s pacientem hovořit o každodenním pracovním zatížení a možných změnách držení těla při práci (uzpůsobení pracoviště atd.).
Konečně se na zvýšeném napětí na myofasciální úrovni v oblasti ramen podílí i psychická zátěž každodenního života, strach a konflikty.
Zde se potvrzují lidová rčení: ramena, co nesou tíhu světanebo starosti, které nás tlačí do země.
V rámci RTN se nabízí velké množství vyrovnávacích a eutonických hmatů, kromě jiného k posílení psychovegetativní stabilizace. Díky tomu mohou pacienti dojít k sebereflexi a aktivizaci vlastních léčivých sil.
Ráda bych tento text zakončila citátem Hanne Marquardt: